Ahoj, jmenuji se Petra, ale říkají mi Vevina a mimo jiné učím angličtinu. Už od roku 1996 se věnuji výuce výhradně dětí od 2 do 16 let. Vždy s úsměvem říkám, že to s dospělými moc neumím. Jsou na mě příliš statičtí a málo spontánní. Mám ráda, když děti „zlobí“. Mám ráda, když jsou mé hodiny živé, hlučné a dynamické.

Děti mě stále učí a udržují mě v nejistotě, zda dělám to, či ono správně. Neustále mě nutí vzdělávat se a držet s nimi krok. Za to jsem jim vděčná a na oplátku se snažím naučit je komunikovat v jiném jazyce, neboť věřím, že tato dovednost je do života velmi, velmi důležitá.
Postupem času jsem si našla vlastní cestu a filosofii, kterou aplikuji ve svých hodinách. Čím jsem starší, tím více tíhnu k hodnotám svobodného vzdělávání. Věřím ve vnitřní motivaci, pozitivní hodnocení a do dětí neustále vkládám svoji důvěru, že „TO“ zvládnou.

Sama mám dvě děti, které jsou od malička vychovávané v trilingvním světě (čeština, angličtina, francouzština). Taky jsem 15 let vlastnila a vedla anglickou mateřskou školku, kde jsme malým dětem simulovali bilingvní prostředí a veškerá komunikace zde probíhala v angličtině. Moji první žáci už jsou dospělí a žijí své vlastní životy. Velice mě těší, když vidím, že někteří se angličtinou živí, jiní ji denně používají a nebo díky ní studují v zahraničí. Jiní díky schopnosti komunikovat v jiném jazyce už procestovali celý svět. A tohle dává mé práci smysl, to je můj hnací motor.