» O nás «
Umožnit dětem vystoupit z jejich komfortní zóny by mělo být stejně přirozené, jako naučit je používat vidličku a nůž.
Dát dětem do života „druhý jazyk“ je obrovský dar.
Čas strávený s našimi dětmi je to nejcennější, co máme.
Tato filosofie se prolíná všemi našimi aktivitami.
» Co se u nás děti naučí? «
Zvládnou lépe
krizové situace
Děti, které jsou k různým dovednostem vedené odmalička, proplují životem snáz. Při nácviku těchto dovedností se dostávají do nestandardních a často i krizových situací a to je upevňuje a zoceluje. Učí je to, jak krizové situace zvládat a tříbí to jejich charakter.
Naučí se komunikovat
s okolím
Není až tak důležité vědět, kdy byla vydána Zlatá Bula Sicilská a kdy zemřel Karel IV, ale mnohem důležitější je schopnost komunikace a společného řešení problémů. To vede k lepšímu vnímání kritiky a k lepším výsledkům v jakékoliv práci.
Budou žít
v souladu s přírodou
V době blahobytu s přebytků je pro nás všechny důležité si tento luxus občas odepřít. Odepřít si tekoucí vodu, měkkou postel a lednici plnou jídla. Odepřít si základní lidské potřeby jako je teplo a pohodlí. My všichni jsme od narození spjati s přírodou, a to pouto je třeba upevňovat.
» Kdo s dětmi pracuje «
Ahoj, říkají mi Vevina
Většina mých studentů jsou děti ve věku od 2 do 16 let. Vždy s úsměvem říkám, že to s dospělými neumím. Jsou na mě příiš statičtí a málo spontánní.
Mám ráda, když děti „zlobí“ a „pijí mi krev“. Mám ráda, když jsou mé hodiny živé, hlučné a dynamické. Děti mě stále učí a udržují mě v nejistotě, zda dělám to či ono správně. Neustále mě nutí vzdělávat se a držet s nimi krok. A za to jsem jim vděčná a na oplátku se snažím naučit je komunikovat, a to i v jiném jazyce.
Ahoj, jmenuji se Honza
a prací s lidmi, zejména s dětmi, se zabývám už od dětství. Abych byl přesnější, už od dětství mě lidé kolem mě zajímají (zejména děti – samozřejmě v mezích společensky přijatelných norem, :D). Zajímá mě, proč jednají tak, jak jednají, jak se cítí, o čem přemýšlí, co je zajímá, co je motivuje, jak se učí, co je formuje (zejména děti). A tak je pozoruji, trávím s nimi čas, bavím se s nimi, ptám se jich na jejich myšlenky, sdílím s nimi své, hraju si s nimi (zejména s dětmi). Že je to ve skutečnosti práce, mi došlo ve chvíli, kdy jsem za tyto činnosti začal v menší či větší míře pobírat plat. Tedy, jak říkám, prací s lidmi, zejména dětmi, se zabývám už od dětství.